Znamení zvěrokruhu Střelec Štír Váhy Panna Lev Kozoroh Vodnář Ryby Beran Býk Blíženci Rak POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY VSTUPENKY TÝDEN ZÍTRA DNES KALENDÁŘ PRODEJNY NÁPOVĚDA REKLAMA ZPRÁVY ENCYKLOPEDIE
Návrat na hlavní stranu
Pátek 25. květen 2018 (14:40 hodin)

Dnešní znamení zvěrokruhu: Blíženci
Viola - blahopřejeme !
Z kalendáře zvířat: Goldi

Fulltext
NÁŠ TIP: Nastavte si Kalendář jako výchozí domovskou stránku.

 

Archeologický výzkum kovářské dílny v Kelči

Archeologický výzkum kovářské dílny v Kelči

Nevšední nález učinili archeologové v Kelči dne 25. května 1997 ve výkopové rýze pro plynovod u domu č.p. 239 (asi 100 m východně od náměstí, poblíž křižovatky silnice Kelč Skalička s hlavní silnicí). Protože již na první pohled bylo zjevné, že výkop zde porušil zahloubený středověký objekt s neobvykle dochovanými pozůstatky dřevěné konstrukce (ta se zachovala jen diky jílovitému podloží, do kterého byla zapuštěna), bylo po dohodě s investorem městem Kelč rozhodnuto provést zde záchranný archeologický výzkum, realizovaný Ústavem archeologické památkové péče v Olomouci ve spolupráci s archeolog. pracovištěm Muzea Komenského v Přerově ve dnech 28. - 29. května.

Přestože výzkum umožnil s ohledem k vnějším okolnostem poznání jen malé části objektu (vzhledem k vozovce na jedné a inženýrským sítím na druhé straně mohl být výkop rozšířen jen o 0,3 m), je možné vyslovit několik závěrů o jeho vzhledu, funkci a časovém zařazení. Nalezené částečně zuhelnatělé trámy jsou zřejmě zbytkem protilehlých stran základového věnce částečné zahloubené srubové stavby (1) s délkou jedné strany 4,4 m, jejíž funkci prozradilo poměrně velké množství železné strusky s velkou pravděpodobností se jednalo o kovářskou dílnu (2). Z výplně objektu se mimo strusku dále podařilo získat několik kusů stavebního kování, kosti domácích zvířat, zejména však početnou kolekci středověké keramiky právě její vyhodnoceni nám umožnilo položit počátek této stavby někdy do průběhu poslední třetiny 13. století, k jejímu zániku pak došlo ve druhé polovině či spíše na sklonku 14. věku. Velké množství uhlíků nám také ukazuje celkem jasně na příčinu zániku stavby - požár.


Tolik tedy výpověď z archeologických pramenů.(3) Z hlediska historické topografie Kelče je patrné, že tato pravděpodobně kovářská dílna ležela mimo vlastní středověké jádro Nového města Kelče, což bylo u výrobních objektů tohoto druhu obvyklé (zvýšené nebezpečí požáru v důsledku výrobní činnosti vedlo ve středovému k vykazování některých řemesel za městské hradby). Vznik této námi zjištěné srubové stavby, který snad můžeme klást do průběhu sedmdesátých nebo osmdesátých let 13. století, mohl odpovídat době krátce po předpokládaném založení Nového města Kelče. Jak již bylo výše naznačeno, příčinou jejího náhlého zániku byl snad někdy kolem konce 14. století požár.(4) Na otázku, zda k němu došlo díky nešťastné náhodě při výrobní činnosti nebo zda jej máme přičíst na vrub válečným událostem konce 14. století (domácí války mezi markrabaty Joštem a Prokopem), nám však archeologie odpověď neposkytne...

Aleš Drechsler archeologické pracoviště Musea Komenského v Přerově Dalibor Janiš Masarykova univerzita v Brně


1) Z rozboru odebraných vzorků vyplynulo, že na stavbu srubu bylo užito dřeva jedle bělokoré (Abies Alba) a buku lesního (Fagus sylvatica). Určeno paleobotanickým pracovištěm v Opavě(RNDr. E. Opravil, CSc.). Snad se dočkáme i dendrochronologické analýzy (laboratoř v Mikulčicích), která by byla schopna datovat celou stavbu s největší jistotou.

2) Struska z tohoto středověkého objektu je v současné době analyzována Vojenským technickým ústavem ochrany Brno. Za zprostředkování této analýzy, která jistě podá další zajímavé informace k charakteru strusky a tím i k předpokládané funkci objektu děkuji Prof. Ing. K. Stránskému z VUT Brno, jakožto i městu Kelč jmenovitě starostovi Ing. S. Pitrunovi - za finanční zajištění této expertizy.

3)Tento článek je výtahem z podrobnější studie: Drechsler, A. Janiš, D. (v tisku): Záchranný archeologický výzkum v Kelči (okr. Vsetín), Ročenka Ústavu archeologické památkové péče v Olomouci za r. 1997.

4) Na vznik tzv. Nového města Kelče, sídelního útvaru s protáhlým náměstím vzniklého vrcholně středověkou kolonizací na vyvýšené poloze SZ od tzv. Starého města, existují v podstatě dva názory: první, kterou zastává i autor tohoto článku klade jeho vznik do druhé poloviny 13, století snad v souvislosti s aktivitami olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, druhá počítá s jeho založením až po polovině 14. století, kdy je již výslovně zmiňováno v písemných pramenech. Pokud se zmiňovaných válečných událostí koncem 14. století týče není žádných pochyb, že se dotkly i Kelče, jak o tom svědčí jednak zmínka z r. 1389 o potřebě opevnit Kelč hradbami, za což by obdržela od biskupa určitá privilegia (nevíme však, zda se tak stalo, i když je to pravděpodobné), jednak tzv. Protokol o kelečské faře z 15. století s přímými zmínkami o válečných událostech. V případě, že existovaly městské hradby, by se tedy naše kovářská dílna samozřejmě nacházela vně těchto hradeb ...

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) 56, 09.03.2010 v 11:27 hodin
Copyright 1998-2018 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule

Urban bývá studený pán.
Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná.
Urban krásný, vyjasněný - hojným vínem nás odmění.
Na Urbana pěkný, teplý den - bude suchý červenec i srpen.
Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho.
Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pakli jast pěkný čas, dobré víno bude.
Jaký den 25. máje jakožto na den Urbana povětří jast, takový podzimek následovati má.
 
25.5.2001: Sněmovna zvolila všech patnáct členů Rady ČT.

Zítra Pozítří
Zdroj: www.meteopress.cz